V únoru 1968 otřásl tehdejším Československem případ rodiny Jelínkových z obce Vonoklasy. Požár jejich domu, smrt obou rodičů a záhadné okolnosti přežití syna Stanislava zanechaly mnohé otázky, na které dodnes není jednoznačná odpověď. Události té noci inspirovaly nejen ikonickou epizodu Studna z 30 případů majora Zemana, ale také nový seriál od platformy Voyo, který slibuje odkrýt více z pravdy skryté za tragédií.
Toxická izolace a dlouholeté konflikty
Rodina Jelínkových se v očích svých sousedů lišila od většiny. Otec Stanislav, diagnostikovaný schizofrenií, bojoval s depresemi a jeho povaha byla popisována jako nevyrovnaná. Matka Marie se naopak snažila udržet rodinu pohromadě, ale i ona působila na okolí chladně. Jejich syn Stanislav mladší, talentovaný inženýr, se přes své postižení způsobené dětskou obrnou stal uznávaným odborníkem v oblasti radioizotopů. Rodina však žila v izolaci, za vysokým plotem, který nejen fyzicky, ale i symbolicky odděloval jejich svět od zbytku vesnice.
Sousedé si často stěžovali na podivné chování Jelínkových. Vleklé spory s rodinami Ungrových a Košanových se proměnily ve skutečnou válku, zahrnující obviňování, donášení na úřady i fyzické násilí. Několik krvavých incidentů skončilo soudním líčením, které mělo vyvrcholit v únoru 1968.
Záhadné výzkumy: Co ukrývala laboratoř?
Stanislav mladší, zaměstnaný v prestižním výzkumném ústavu, byl znám svou pečlivostí a výjimečnými schopnostmi. Jeho výzkum s radioizotopy měl přispět ke zkvalitnění potravinářské produkce, ale mnohé naznačuje, že se věnoval i experimentům na hraně tehdejších etických a právních limitů. Spekulace o tom, že v laboratoři zkoumal vliv chemických látek na lidskou psychiku, posílily nálezy jeho deníků, které však byly z velké části zničeny během požáru. Co přesně se za jeho výzkumy skrývalo, se nikdy nepodařilo zcela objasnit.
Noc hrůzy: Požár, vraždy a studna
- února 1968 se Jelínkovi vrátili z Prahy, kde se otec a syn radili s advokátem o nadcházejícím soudním procesu. Večer strávili poklidně, ale kolem půlnoci se situace dramaticky změnila. Kolem třetí ráno sousedé spatřili, že dům Jelínkových hoří. Hasiči později nalezli tělo otce ve studni, ohořelé torzo matky v ložnici a syna, zraněného a promáčeného, několik kilometrů od domu.
Syn Stanislav mladší nejprve tvrdil, že ho otec poslal pro vodu, načež byl napaden a sražen do studny neznámým útočníkem. Jeho výpovědi se však postupně měnily – později obvinil otce z vraždy matky i pokusu o jeho vlastní život. Žádná z těchto verzí však nedokázala uspokojivě vysvětlit všechny okolnosti případu.
Vyšetřování plné nejasností
Vyšetřování tragédie rodiny Jelínkových skončilo s oficiálním závěrem, který stanovil otce Stanislava staršího jako hlavního pachatele. Podle kriminalistů měl v noci z 12. na 13. února 1968 udeřit svou ženu tupým předmětem, čímž jí způsobil smrtelné zranění. Poté údajně založil požár v domě, aby zahladil stopy, a nakonec spáchal sebevraždu skokem do studny. Tělo otce bylo nalezeno na dně studny, zatímco matka byla objevena v ložnici, kde podle všeho zemřela ještě před vypuknutím požáru.
Zvláštní pozornost přitahovaly zranění syna Stanislava mladšího, který byl nalezen několik kilometrů od domu. Jeho povrchní řezné rány na krku a zápěstí vyšetřovatelé vyhodnotili jako pokus o demonstrativní sebevraždu, který však nebyl veden skutečným úmyslem ukončit svůj život. Tato zranění spíše naznačovala emoční rozrušení nebo snahu o dramatické gesto. Přesto existovalo mnoho nejasností, které zůstaly bez jednoznačného vysvětlení. Proč byl syn nalezen tak daleko od místa činu, pokud byl podle jeho vlastních výpovědí napaden u domu? Jak dokázal uniknout z hluboké studny, jejíž stěny byly podle vyšetřovacích pokusů extrémně kluzké a úzké? A co přesně znamenaly jeho měnící se a často protichůdné výpovědi? Vyšetřovatelé se také museli vypořádat s otázkami, které naznačovaly, že syn mohl mít na tragédii větší podíl, než bylo oficiálně přiznáno. Celý případ navíc provázela tichá, ale významná přítomnost Státní bezpečnosti. Ta podle tehdejších zpráv sledovala vyšetřování, omezovala přístup médií k informacím a nařídila, aby závěry nebyly zveřejněny v celostátním tisku ani rozhlase. Tento přístup pouze podpořil vznik řady fám. Někteří věřili, že rodina Jelínkových byla obětí politických machinací, jiní spekulovali o tajemstvích, která mohly být skryta za zdmi jejich domu – od ukrytého zlata po nelegální výzkumy s nebezpečnými látkami.
Tím se případ stal nejen záhadou kriminalistiky, ale i živnou půdou pro konspirační teorie, které přetrvávají dodnes. Přestože vyšetřování bylo formálně uzavřeno, mnohé otázky zůstávají nezodpovězené, což jen posiluje temnou pověst příběhu, který veřejnost dodnes fascinuje.
Dědictví případu: Dvě verze Studny
Případ Jelínkových se stal inspirací pro epizodu Studna v seriálu 30 případů majora Zemana, která ho prezentovala jako hororový příběh o rodinné tragédii. Nyní, více než 50 let po událostech, přichází platforma Voyo s novou verzí, která se snaží o modernější a psychologicky propracovanější pohled na tento mrazivý případ. Diváci budou mít možnost porovnat ideologicky zabarvenou verzi z roku 1978 s aktuálním pojetím a udělat si vlastní názor na to, co se skutečně stalo za zdmi domu Jelínkových.
Příběh Studny není jen příběhem o zločinu. Je to příběh o rodinné izolaci, psychických traumatech a důsledcích, které mohou mít hluboce zakořeněné konflikty. Nový seriál slibuje odhalit více, než jsme dosud věděli. Nenechte si ujít příležitost zjistit, co se skutečně skrývá za jedním z nejtemnějších případů československé kriminalistiky.