Grónsko – největší ostrov na světě, který dosud většinu z nás zajímal hlavně kvůli fascinujícím ledovcům a polárním liškám a turismu. Teď je ale všechno jinak! Do hry vstupuje nový americký prezident Donald Trump, který se netají svým cílem: Chce Grónsko pro Spojené státy! A to navzdory faktu, že podle dánské premiérky Mette Frederiksenové „Grónsko rozhodně na prodej není“.
Telefonát, po kterém ztuhla i ta největší ledová kra
Podle listu The Financial Times se měl už před Trumpovou inaugurací odehrát drsný telefonát mezi „budoucím pánem Bílého domu“ a dánskou premiérkou. A vůbec nešlo o zdvořilostní poklábosení o počasí! Trump údajně agresivně tlačil na to, aby Dánsko přenechalo Grónsko Američanům. Neváhal přitom vytáhnout i výhrůžky konkrétními cly a dalšími ekonomickými sankcemi.
„Bylo to strašné,“ popsal jeden z diplomatů atmosféru hovoru. „Dánové jsou naprosto zděšení, a to zcela oprávněně,“ přidal se další.
Premiérka Frederiksenová se později oficiálně nechala slyšet, že tlak ze strany Trumpa kvůli Grónsku skutečně nevyloučil ani použití síly. Kancelář premiérky však následně zmírňovala vyznění celého dramatu s tím, že se „neztotožňuje s obsahem telefonátu, jak jej prezentují anonymní zdroje“. Jenže diplomaté mají jasno – Dánsko se ocitá v krizovém režimu.
Proč všichni chtějí ten „kus ledu“?
Grónsko není jen pustina s ledními medvědy. Pod povrchem se nachází obrovské bohatství: ropa, zemní plyn, železná ruda, vzácné minerály i uran. Ruku v ruce s postupným táním ledovců se otevírají nové možnosti těžby, což dává Grónsku úplně jiný ekonomický rozměr. A Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem nehodlají sedět s rukama v klíně, zatímco se Čína a Rusko zajímají o stále volnější arktickou trasu a suroviny.
Podle Trumpa by získání Grónska posílilo i americkou obranu proti případným raketám a ponorkám. „Grónsko je úžasné místo a potřebujeme ho kvůli mezinárodní bezpečnosti,“ citoval prezidenta hongkongský list South China Morning Post. Není proto divu, že když přišlo na první telefonát amerického ministra zahraničí Marca Rubia s jeho dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem, téma Grónska raději odsunuli na jindy – přece jen tohle je opravdu horká brambora.
Dánové vzdorují, ale otřásají se v základech
Přestože Dánsko opakovaně deklaruje, že Grónsko „není na prodej“, a grónský premiér Múte Egede jasně varuje, že pokud Spojené státy chtějí jednat o budoucnosti ostrova, musí mluvit přímo s Grónskem, tlak z Washingtonu neutichá. Američané navíc už v Grónsku mají vojenskou základnu Pituffik (dříve Thule), kterou využívají k protiraketové obraně. Teď ale Bílý dům sonduje, zda by se obří ostrov nemohl stát dalším americkým územím – vedle Trumpových úvah o znovuzískání Panamského průplavu či připojení Kanady se to zdá jako další bod „megalomanského“ seznamu.
Historie: Od Vikingů k „kolonii snů“?
Z historického hlediska Grónsko patří pod dánské království už dlouhé generace (autonomii spravuje od roku 1979), ale Vikingové ho objevili dávno předtím. Ani za druhé světové války zůstalo Grónsko díky své strategické poloze nepřehlédnuto: Američané tehdy nelenili a vybudovali vojenskou základnu, což jim otevřelo dveře k dalšímu vlivu v regionu. A teď znovu cítí příležitost – roztátý led a bohatství ostrova je láká víc než kdy dřív.
Jak to celé dopadne?
Zatímco Dánsko a Grónsko opakují, že ostrov se sám rozhodne o svém osudu, Trump si vede svou a neváhá přitom už předem hrozit ekonomickým i politickým nátlakem. Proč? V sázce je víc než jen led a sníh – jde o peníze, vojenskou převahu, suroviny a vliv v Arktidě.
Zůstává otázkou, kam až je nový americký prezident ochoten zajít a jak dlouho ustojí Dánsko úporný tlak supervelmoci. Jedno je ale jasné: Grónsko už není jen chladnou ledovou krajinou. Stává se naprostým středem pozornosti, kde se střetávají obří zájmy. A z toho nemusí zmrznout jen moře, ale i světová politika!