479,00 Kč
Popis
Hledáte knihu, která je víc než jen vzpomínkami? „Stopy v písku: Pokus o filosofickou autobiografii“ je jedinečným průsečíkem hluboké osobní zkušenosti a filosofické reflexe. Tento výbor z textů Martina Palouše nabízí nejen pohled do zákulisí významných historických událostí, ale především inspirativní zamyšlení nad tím, jak lze žít autentický život i uprostřed politických a společenských bouří. Je to čtení pro každého, kdo hledá moudrost, ne jen suchá fakta.
Kniha „Stopy v písku“ představuje Martina Palouše v celé šíři jeho působení. Čtenář má možnost sledovat jeho intelektuální a životní cestu od samizdatových začátků, formovaných setkáními s Janem Patočkou a společenstvím kolem Havlů a Zdeňka Neubauera, až po vrcholné diplomatické a akademické funkce. Texty psané v letech 1978–2022 tak tvoří mozaiku, která je zároveň osobní výpovědí i svědectvím o klíčových okamžicích moderních českých dějin.
- Unikátní kombinace životních rolí: Autor prošel jedinečnou proměnou z disidenta a filosofa na velvyslance ČR v USA a při OSN v New Yorku a později ředitele Programu Václava Havla na Floridské mezinárodní univerzitě. Tato mnohost perspektiv dělá z knihy nesmírně cenný dokument.
- Filosofie prožitá v praxi: Palouš nefilosofuje z uzavřené pracovny. Jeho úvahy jsou prověřeny konkrétními životními situacemi – od odporu vůči totalitě až po jednání v nejvyšších patrech světové politiky. Kniha ukazuje, jak může filosofie oživovat naše každodenní rozhodnutí.
- Autentický obraz doby: Publikace je doplněna o soubor unikátních fotografií, které vizuálně dotvářejí příběh a umožňují čtenáři ještě hlouběji proniknout do autorova světa a „nejvýznamnějších životopisných souřadnic“.
- Nadčasová témata: Ačkoli kniha mapuje konkrétní život, její témata – odpovědnost, svoboda, hledání pravdy a smyslu – jsou nadčasová a rezonují s výzvami, před kterými stojíme i dnes.
Kniha „Stopy v písku“ je ideálním čtením pro ty, kteří se zajímají o moderní historii ne jako o souhrn dat, ale jako o příběh lidí a myšlenek. Ocení ji studenti humanitních oborů hledající autentické prameny, čtenáři, kteří si pamatují dobu před rokem 1989, i ti, kdo přemýšlejí o propojení vlastních životních hodnot s veřejným působením. Je to dílo, které nenabízí jednoduché odpovědi, ale otevírá prostor pro vlastní přemýšlení.
Paloušova „filosofická autobiografie“ je pozváním k pomalé a soustředěné četbě. Nechce být senzací, ale zastavením. Její hodnota spočívá v hloubce, s jakou autor reflektuje svá rozhodnutí, setkání s výjimečnými osobnostmi a povahu moci a odpovědnosti. Je to kniha, která zanechává v paměti čtenáře stejně výrazné stopy, jako ty, o kterých pojednává.




